Open Gaming Center

V dnešním světě se snad nenajde člověk který by nikdy v životě neslyšel slovo Facebook. Je to právě Facebook, který poslední dobou plní stránky všech možných mediích. Většina lidí je rozdělena na dva tábory. Těch kteří facebook používají a těch, kteří ho rázně odmítají. Pomalu přichází doba kdy začínám facebook potřebovat i já a tak bych k tomu rád řekl pár slov.

Jednou mi přítelkyně vyprávěla jak je lidský život těžký, že na lidi čeká spoustu těžkých nástrah. Spousta lidí zkončí se závislostí na drogách nebo alokoholu, jiní hrají automaty a prohrají v nich majetek celé rodiny a někdo jiný zase ujíždí na ruletě, pokeru nebo sázkách na sportovní utkání.

Každý člověk který je závislý na drogách, nebo přišel o všechno za pomoci hazardu prohrál svůj život. Když se nad tím ale zamyslíme, jaký je rozdíl mezi gamblerem který vysedává u automatů a závislákem na facebooku? Asi akorát ten že gambler má na hraní jen těsně po výplatě.

Existují lidé, kteří VŠECHEN svůj volný čas vysedávají u facebooku. Zkoumají profily ostatních, prohlíží si fotky, píší si s přáteli, nebo se starají o své virtuální rybičky. Tím že má člověk nějaké komunikační zařízení (ať už je to ICQ, jabber, nebo Facebook) a intenzivně jej používá si v sobě nevědomky vytváří virtuální “avatar”. To je “virtuální člověk”, se kterým nikdy nebudete osobně mluvit ani ho nepotkáte na ulici. Je to jen nick v seznamu vašich kamarádů.

Všimli jste si někdy že po ICQ, Facebooku nebo třeba sms zprávách se někteří lidé odvážou mnohem víc a řeknou vám třeba i něco co by vám do očí neřekli? To je právě z výše popsaného důvodu. I když to tak ani nevnímají, tak to co píšou nepíšou oni, ale jejich “avatar”, tudíž se za sebe nemusí stydět, nebo se bát reakce druhého člověka.

Lidé kteří pak takhle tráví spoustu svého času se postupně okolí, běžnému způsobu života a normální lidské komunikaci odcizí a často pak mají se “zpětnou adaptací” problémy.

U některých lidí závislost na facebooku nabírá na obrátkách. Ne zřídka potkáte člověka který je schopný vám říci, že klidně vstane ve dvě hodiny ráno aby si vyndal ve své virtuální “kavárničce” kuře z friťáku (protože na facebooku trvá snad dvanáct hodin než je hotové) a mohli tam dát další. Není to tak dávno co nějaký chlapec zaplatil několik tisíc liber z účtu svých rodičů aby nemusel ve “farmě” čekat až mu vyroste zelenina.

Já a Facebook

Mě osobně se asi nejvíc nelíbí že všechny fotografie, texty a informace které na facebook uložíte se automaticky stávají majetkem Facebooku. Již nikdy nedocílíte toho že z něj zmizí vaše fotografie nebo texty. I když je vymažete, facebook je má stále uložené. Hromadí informace a pravděpodobně jen čeká, až je bude moci k něčemu využít (pokud tak již nečiní).

Není to také tak dávno co nějaký hacker stáhl velké množství informací z facebooku, zabalil je do jednoho velkého souboru (2.8 GB dat) a umístil volně ke stažení snad na všechny torrent portály světa. To nám má jen ukázat jak nebezpečně si s poskytováním osobních informací zahráváme. Dokonce i spousta policistů používá facebook, dokonce i členové URNy nebo vysoce postavení policisté. Na svých profilech pak mají i fotografie svých rodin. Uvědomil si vůbec někdo jak je to velký risk?

Facebook má  také velmi schopný algoritmus který podle vašeho bydliště, toho kde jste studovali a podle vašich přátel vyhledá vaše “přátele”. To se mi ale taky příliš nelíbí, i když můžete doporučení odmítnout, určitě se dá sledovat i koho vám facebook doporučuje. To je zase informace užitečná jak pro zločince tak pro policisty. Ani s jednou z těhle skupin nechci nic mít.

Další věc co se mi nelíbí je že facebook začíná být v některých zemích i povinnou výbavou pro některé druhy práce. Pokud nemáte Facebook tak vás prostě nevezmou (např. ve Velké Británii je to nyní v módě).  Firmy si pak rády adepty na zaměstnání prohlížejí a takové tipy lidí co mají například na facebooku jen samé alkoholické fotky z party prostě neberou.

Je také znám případ ženy (tuším také z británie), která měla plný invalidní důchod kvůli těžkým depresím. Těžké deprese je stav který bych nikomu nepřál, člověk je prostě úplně na dně a není v jeho silách aby se z toho sám dostal. Prostě je nemocný. Zkušení úředníci však našli na facebooku této ženy fotografii z letní dovolené na které se smála - a důchod ji vzali a poslali ji do práce. Pokud má k tomuhle sloužit facebook tak je to hnus.

Na Facebook jsem se zaregistroval někdy cca před dvěma lety. Měl jsem takový nápad že si najdu lidi z různých zemí, napíšu nějakou “báseň” (nebo vyznání, nebo něco podobného) a nechám to po částech poslat na přítelkyninu adresu. Tehdy však bylo na facebooku napsáno že z důvodů že facebook nediskriminuje tak se neuvádí země ve které žijete (dnes to je už jinak). Proto jsem se na facebook nikdy znovu nepřihlásil.

Doba se bohužel mění a jak se říká, “pokrok nezastavíš”. Pomalu přišla doba kdy se i já musím vrátit ke svému profilu na facebooku. Živím se programováním webových stránek, účastním se spousta mediálních projektů a bez facebooku už to začíná být opravdu složité. Takže pokud je facebook pokrok tak říkám k čertu s pokrokem. Je to jen nástroj jak z lidí vytahat informace a vydělat balík peněz na reklamách.

reklama